12. května 2015 V aktuálním rozhovoru pro Hospodářské noviny se český ministr financí Andrej Babiš rozpovídal nad svými vizemi, jak šetřit ve státní kase. Klíčové je podle něj řešit výběr daně z přidané hodnoty. K tomu jsou už připravovány kontroverzní opatření.

Pivo s účtenkou náš stát zachrání nebo zničí?

Únik DPH u nás podle něj dosahuje 100 miliard ročně. Babiš dále vysvětluje: „Zhruba dvě třetiny z úniku tvoří podvody s DPH, na což míří nejdůležitější opatření − kontrolní hlášení, kdy budou plátci každý měsíc muset finančnímu úřadu hlásit vstupy a výstupy DPH. To je revoluční projekt! Zbylou třetinu tvoří únik na tržbách, kdy vám v hospodě za pivo a guláš nedají účtenku.“

Takže si to shrňme: Stát přichází o 100 miliard ročně, protože živnostníci neodvádí plnou výši DPH. Babiš navrhuje kontrolní hlášení o každém nakoupeném a prodaném rohlíku a povinné účtenky za každé prodané pivo v nádražní hospodě v Horní Dolní.

Jediné, čeho tím dosáhne, bude to, že drobní živnostníci přistoupí na ještě větší podvody. Povedou své provozovny načerno, trh se vrátí k výměnnému obchodu… Další zkrachují a z dříve samostatných a společnosti prospěšných provozovatelů se stanou další řadoví zaměstnanci světových velkokapitálových společností, z jejichž existence má prospěch jedině finanční oligarchie, mezi jejíž služebníky patří právě třeba Andrej Babiš. Občané jako takoví, nejen živnostníci, tedy na Babišova „úsporná“ opatření doplatí snížením životní úrovně.

DSSS staví člověka před ekonomické zájmy

Se svým materialistickým přístupem Babiš nikdy nepochopí podstatu věci. Pokud živnostníci neodvádí daně tak, jak by měli, tak je to zpravidla ne proto, že by chtěli krást (což Babiš de facto tvrdí), ale proto, že si naše zlodějsky nastavené daně nemohou dovolit platit.

Na místo tedy musí přijít systémové řešení, nikoli represe. Primárně nejde o výběr daní, nýbrž o utváření důstojných podmínek k životu občanům naší země – zvyšování kvality života. Jinými slovy: Lidé tu nejsou pro ekonomiku, nýbrž ekonomika pro lidi.

To je princip, kterého se od etablovaných stran nikdy nedočkáme, avšak pro Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) je tato zásada svatá. A také proto DSSS v řešení úniku DPH navrhuje něco docela jiného: pro živnostníky s nižším obratem snížit daňové zatížení, aby nemuseli vlastní finanční toky před státem zatajovat, a naopak pro zahraniční velkopodnikatele s miliardovými obraty sazby zvýšit, čímž se vyrovná dosavadní deficit. Druhořadě, po navrácení české a moravské ekonomiky do českých a moravských rukou, nehodláme ani zahraniční investory na naši půdu vůbec pouštět.

Nespravedlivé, řekne někdo… Pro nás ovšem existuje vyšší než ekonomický zájem: Vytváření svobodné a zdravé společnosti, kde se člověku více vyplatí živit sám sebe vlastní poctivou prací, než dřít ve směnném provozu na zisk druhých.

Takto vypadá podle našeho vidění světa narovnané podnikatelské prostředí – kde není určujícím faktorem vstupní kapitál, ale vlastní dovednosti. Náš ministr financí to vidí jinak: „Ale přece nechceme debatovat o tom, jestli je správné platit daně. Hlavní cíl je narovnat podnikatelské prostředí a ne už dopředu litovat chudáky, kteří kvůli tomu zkrachují.“ Takže Babišovo vyrovnané podnikatelské prostředí je to, kde drobné poctivé podnikání neexistuje, a zůstávají jen silné korporace. Jako třeba ty Babišovy, že…

Kovaný materialista

Babiš jako materialista do morku kostí se nezapře, ani když ospravedlňuje řízení státu jako řízení firmy: „Pořád cítím nepochopení, pokud si někdo myslí, že firma je jenom na zisk. Když máte tři sta firem a některé neprosperují, tak ty prosperující musejí pomáhat těm, kterým se nedaří.“ Znovu si v babišovské analogii musejí pomáhat vzájemně firmy. A k čemu? K vlastnímu zisku? Na dělníka, či vůbec na člověka, žádné ohledy. Ale co čekat od někoho, kdo svět přepočítává na peníze… Pořád se ještě někdo diví?

Erik Lamprecht, místopředseda DSSS