16. dubna 2019 Kandidátky do voleb do Evropského parlamentu jsou již podány a jednotlivé kandidující subjekty předkládají voličům své programy, vize a názory. Evropské volby byly do dnešního času poměrně nudnou záležitostí, ve které se omílaly výšky dotací poskytnutých republice, byly to statistické součty kilometrů silnic, mostů, cyklostezek a sjezdovek. Bylo to obyčejné předvolební cvičení, které voličstvo moc nezajímalo.

Dnes je situace jiná. Minulé evropské volby se ještě konaly před uprchlickou krizí, která se naplno projevila v průběhu nynějšího mandátu evropských úřadů. V době kampaně před pěti lety uprchlická krize doutnala, italské a řecké přístavy a pohraniční města se plnila tisícovkami ekonomických přivandrovalců z Afriky, ale problém se tutlal, aby se nenarušily evropské volby 2014. O rok později se problém odhalil a statisíce nájezdníků se dovalily do západoevropských měst, kde s noži a dalšími zbraněmi terorizují evropské obyvatelstvo, státní úřady západoevropských států jsou bezmocné, a slovo imána má větší moc než slovo ministra vnitra.

A právě dnes je otázka uprchlické krize tím hlavním tématem květnových evropských voleb. Uplynulé čtyři roky vyprofilovaly nejenom silné národní strany, které působí v opozici v jednotlivých evropských státech, ale také vznikly evropské vlády, které se otevřeně postavily evropským byrokratům a bruselským úřadům. Mám na mysli italské, maďarské a polské vlády, které drží prapor ochrany evropské identity a hodnot vůči bruselské byrokracii a sociálním inženýrům z evropských komisí. Orbán, Salvini či Kaczyński jsou symbolem boje za Evropu národů a ochrany vlastního obyvatelstva před muslimskými teroristy. Jsou terčem útoků nejenom oficiálních bruselských institucí, ale také popletené a zdivočelé západoevropské inteligence, která upřímně nenávidí každého, kdo uvažuje národně a myslí na ochranu vlastních občanů.

I my, v České republice, máme co promluvit do evropských záležitostí, protože naše sousedství s Německem a také s Polskem a blízkost s Maďarskem nás vtahuje do boje mezi Bruselem a státy Visegrádské čtyřky (V4). Pravdou je, že Česká republika nepatří mezi pevné články řetězu V4, protože vláda premiéra Babiše neřeší evropské záležitosti národně, ale hlavně ekonomicky, takže Budapešť a Varšava se na Prahu nemohou spolehnout při lámaní chleba ve V4, protože dotace jsou pro Babiše bližší, než národní kabát. Nejslabším článkem řetězu V4 je Česká republika, a po zvolení Sorosovy loutky Čaputové slovenskou prezidentkou je Slovensko dalším kandidátem na oslabení středoevropských států, které se postavily bruselským direktivám. Bruselská centrála a její pomahači v domovských zemích dělají vše proto, aby zlikvidovali právě zmíněné národní vlády. Je smutnou pravdou, že v českomoravské kotlině mají práci ulehčenou, neboť pražští intelektuálští darmošlapové dostávají velký prostor ve veřejném mediálním moři.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) postavila do evropských voleb kvalitní kandidátku, která plně reflektuje na současnou politickou situaci. Ač jsou tam lidé různého sociálního zařazení, rozličného věku, ať žijí v různých městech a obcích republiky, a jsou i z jiných vlasteneckých sdružení, tak je spojuje jedno jediné: Obrana republiky před bruselskými diktátem, uprchlickými kvótami a nařízeními, které likvidují klasickou rodinu, která je ohrožována Istanbulskou smlouvou, která mj. stírá rozdíly mezi pohlavími. Všichni kandidáti DSSS jsou vlastenci, kterým leží osud republiky na srdci a svojí mnohaletou prací pro národ a vlast dokázali, že jsou vhodnými kandidáty, aby hájili republiku na mezinárodním fóru. Myslí na republiku i na Evropu. Politická práce je pro ně odpověď na propagandu oficiálních míst, že obyvatelé České republiky bezvýhradně podporují EU.

Na sociálních sítích se objevily nemnohé otázky, proč vlastně strana kandiduje do evropských voleb, když bezvýhradně nesouhlasí s politikou EU. Ano, nesouhlasíme s bruselskými nařízeními, odmítáme uprchlické kvóty navrhované evropskými komisemi a neztotožňujeme se s Evropou odnárodněných států, ale není  nám lhostejný osud evropského kontinentu, který je jako kolébka civilizace určující silou lidského pokroku na celém světě. Jsme politická strana, a proto kandidujeme, protože chceme změnu, aby za nás v Bruselu nemluvili kolaboranti, kteří svůj ponížený postoj vůči evropské centrále vydávají za hlas celé republiky, všeho národa. Změny se nedosáhne jinak, než cestou voleb, cestou politickou, které je sice zdlouhavá, ale není marná. Nakonec vede k cíli.

DSSS nikdy neuhnula z nastoupené cesty, neměnila postoje, názory a program. Kandidujeme také proto, abychom se jasně přihlásili ke křesťanským základům evropského kontinentu a přihlásili se k obraně těchto hodnot, neboť jsou v ohrožení díky působení liberálů, neomarxistů a odnárodněné inteligence.

V těchto evropských volbách jde o hodně. Pokud v Evropě zůstanou dosavadní vládnoucí síly, které chtějí z Evropy udělat tavící multikulturní kotlík národností, ze suverénních států udělat regiony, o nichž se bude rozhodovat v centru, nebude cesty zpět. Budoucí generace nás nebudou soudit za to, co jsme udělali, ale za to, co jsme neudělali! To rozhodně nechceme, a proto přistupujeme k českému, moravskému a slezskému voliči s programem národním a sociálním a říkáme mu: I tvůj hlas může změnit a zachránit Evropu!

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS