KOMENTÁŘ: Koronakrize a zahraniční dělníci
21. března 2020 Dnešní karanténní opatření a s tím související omezování průmyslové výroby, kdy nadnárodní firmy zavírají své montovny v průmyslových zónách, nastolují znepokojivé otázky do budoucnosti. Agenturní zaměstnanci jsou propouštěni na hodinu, odcházejí lidé se zaměstnaneckým poměrem ve zkušební době a ani další pracovníci nemají jistotu práce po skončení zdravotní krize, kdy se opět rozběhne výroba. Plzeň řeší stejnou situaci, jakou řešila v době poslední hospodářské krize (2008 - 2015). V plzeňských průmyslových zónách pracují tisíce zahraničních dělníků – především Rumuni, Poláci, Bulhaři a další. Tito gastarbeiteři bydlí v ubytovnách rozesetých po celém městě. Nejsou výjimky ubytoven uprostřed města. Právě tyto ubytovny jsou semeništěm zločinnosti – loupežná přepadení, drogy, alkohol, nemoci a výtržnosti.
Právě v době krize, kdy továrny propouštěly zahraniční zaměstnance z důvodů hospodářských a dnes z důvodů zdravotních, tak bylo město sužováno výrazným zvýšením trestné činnosti opilých a zfetovaných zahraničních dělníků, kteří se ocitli bez pravidelného přísunu peněz v sociální nejistotě a prostředky na živobytí si opatřovali jakýmkoliv způsobem. Úřady státu a města neměly sebemenší páky na to, jak naložit s gastarbeitery. Pracovní agentury, které zbohatly na dovozu levné pracovní síly do republiky, dělaly, že se jich problém netýká a po odeznění krize s nástupem prosperity oprášily svůj špinavý kšeft s dovozem lidí. V době krize jsme od politiků slyšeli spousty slov, že by se otázka těchto agentur měla řešit, ale jak krize odešla, nastalo období průmyslového růstu, tak problém pracovních agentur zmizel, neboť montovny nenasytně hltaly stovky a tisíce východoevropských gastarbeiterů, kteří svými nízkými nároky na peníze a bezpečnost práce se stali opět zdrojem milionových zisků pracovních agentur. A nyní se kruh uzavřel a po letech řešíme stejný problém.
Nyní se tito propuštění pracovníci stávají problémem sociálním, zdravotním a kriminálním. Jen v Plzni pracuje 20 tisíc cizinců z EU a třetích zemí. Problém z propouštěním je i v jiných okresech kraje plzeňského, neboť kupříkladu firma Borges na Rokycansku již propouští. Ano, mnozí můžete namítnout, že tito cizinci odjedou domů. To možná ano, menší část, ale opravdu malá část. Většina z nich zůstane zde a bude čekat, jak se situace vyvine. Velká část těchto gastarbeiterů po letech u nás ztratila sociální a rodinné vazby na rodnou zemi a nemají se kam vrátit. Doma již nejsou ve svém rodišti a v naší republice pochopitelně doma také nejsou. Až jim dojdou peníze, tak budou vystěhováni ze svých brlohů a vrhnou se na primitivní trestné činy (plzeňské chodníky se opět zbarví českou krví...) anebo rozšíří již tak početnou komunitu bezdomovců, kteří šíří nemoci i v samotném centru města.
Dělnická strana sociální spravedlnosti problém pracovních agentur pečlivě sleduje již několik let. Již v roce 2013 jsem to na adresu pracovních agentur řekl jasně: „Okamžitě by to bylo iniciování zákonného zrušení všech pracovních agentur, které vedou pod sebou pracovníky, které je nabízejí firmám jako otroky na trhu, inkasují za ně plnou mzdu, jejíž podstatně menší část vyplácejí pracovníkům, kteří sice poctivě pracují, ale za plnou práci dostávají částečnou mzdu. Pracovní agentury pouze parazitují na současné nezaměstnanosti, a proto zde pro ně není místo."
Mnozí namítají, že zahraniční dělníci zde musí být, protože nikdo na jejich místech nechce dělat a že oni pracují na pozicích, na kterých by Čech nepracoval. Jenže! Proč domácí pracovníci na těchto místech mnohdy nepracují? Rozhodně to není z důvodu, že by se jim ta práce příčila anebo by nechtěli dělat namáhavou práci. Jediným důvodem jsou nízké mzdy, které zahraniční koncerny nasazují, a za ně zde nemůže člověk vyžít a uživit děti. Zahraničním dělníkům na ubytovnách to stačí. Mají na alkohol a ještě mohou něco poslat domů. I když mnohé továrny dobře platí (zatím), tak agenturní zaměstnanec může pracovat více a déle než „normální“ zaměstnanec, který je chráněn zákony této republiky.
Pro tyto nadnárodní firmy je lepší zaměstnávat agenturní zaměstnance domácí či zahraniční. Je to pro ně zdroj zisku, který bohužel plyne jinam než ve prospěch obyvatel této země. Pracovní agentury škodí i našim lidem, kteří jsou u nich registrovaní. Nejlepší by bylo, kdyby pracovní agentury pouze hledaly a nabízely práci u konkrétních firem, ale každý zaměstnanec by byl u firmy zaměstnán sám za sebe, a ne prostřednictvím někoho, kdo bohatne na tom, že si bere část jeho mzdy. Proto je nutné v následujících krajských volbách nastartovat takové změny, které by znamenaly posílení bezpečnosti v kraji a vedly by k omezení působnosti zmíněných pracovních agentur. Jednotlivé kraje samozřejmě v této oblasti nezmohou mnoho, ale mají možnost legislativní iniciativy, to jest tlačit na parlament a vládu ke změnám, které budou ku prospěchu Čechů a Moravanů. Jen chtít!
Jiří Štěpáne, výkonný místopředseda DSSS