28. listopadu 2016 Naše republika je v obklíčení, v částečném, ale v obklíčení. Samozřejmě záleží na světonázoru, jak se budeme na toto obklíčení dívat. Ale pro nás, nacionalisty, je to obklíčení příjemné. O jakém to obklíčení píši? O obklíčení státy, ve kterých nastává národní obrození, obrození širokých mas obyvatelstva, které postupně účtují se starými zatuchlými liberálními pořádky, vystavují červené karty dlouholetým parlamentním politikářům a směrem k bruselské EU nastává období vzdoru, a je konec slepého následování bruselských příkazů na likvidaci Evropy národů.

Posuďte sami. V Rakousku má obrovskou šanci na zvolení kandidát vlastenecké a euroskeptické FPÖ (Svobodní), v Polsku vládne konzervativní vláda, která čistí Polsko od zvrácených liberálů a odrodilců a nenechá do toho Brusel moc mluvit, na Slovensku do parlamentu usedli naši přátelé a spolubojovníci z ĽS Naše Slovensko, kteří v průzkumech díky své poctivé práci nadále posilují, v Maďarsku premiér Orbán přešel od slov k činům a Evropu před imigranty brání plotem a nesmiřitelnou politikou směrem k Bruselu, který Budapeští nepokrytě vyhrožuje.

Jedině českomoravský prostor je ostrůvkem kolaborace s EU, ostrůvkem zvráceného liberalismu, ostrůvkem, kde nevládne lid v zastoupení svých volených zástupců, ale vládne zde tzv. občanská společnost složená z odnárodněné kulturní fronty, z amerických peněz placených neziskovek, úředníků politické policie a vlády, která se skrývá za vysoké zdi svých úřadů.

A tady jsme u toho kouzelného „ale“ anebo jak se říká, u čertova kopýtka. Co na to obyvatelé této země? Proč tuto bandu volí? Či spíše, proč je drží u moci svým nevolením, svojí nechutí jít volit? Není na to jednoduchá odpověď. Možná na vině je také ono malé české skuhrání „na poměry“. No jo, oni mají Hofera. No jo, Kotleba je pašák. No jo, ono se to Orbánovi dělá, když je premiér. No jo, oni mají… To my, ach jo..!

Imaginární, neuchopitelní ONI. Ještě, že je mnozí lidé mají, na čem by si dělali alibi. To, že nám vládnou odrodilci a kolaboranti, že za skutečného vlastence je tady považován poloviční Japonec, politický podnikatel a produkt marketinku, není rozhodně chybou skutečných vlastenců, kteří jsou právem nespokojeni se stavem věcí v republice. Jmenoval jsem zde různé osobnosti od našich nejbližších či bližších sousedů, ale to vůbec neznamená, že bychom takovou osobnost neměli, aby voliči nemuseli závistivě pokukovat za hranice.

Česká republika, má takovou osobnost, která reprezentuje skutečné vlastence a statečné obránce hranic! Je to Tomáš Vandas! Předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), který svojí bezmála dvacetiletou prací proto tento národ a obyvatele dokazuje, že na politické scéně vyrostla osobnost, která je opravdovou vůdčí silou všech národovců, za kterou je vidět nejenom obrovská spousta neúnavné a dělné práce, ale i nezměrná úcta a podpora všech poctivých obyvatel republiky, kterým není lhostejný osud rodné země. Nepřekonatelný debatér a velký řečník. Však za to sklízí nenávist a útoky prorežimních úřadů, které si uvědomují jeho sílu, přitahující stále více příznivců, kteří se politicky angažují a v místě svého bydliště se stávají nesmiřitelnými odpůrci a kritiky vlády a místních kolaborantů.

Pro tento režim jsou nebezpečné příklady statečných a neohrožených, protože režim si uvědomuje, jak je vlastně slabý, nemající skutečnou podporu vlastních obyvatel.  Při tomto demoliberálním režimu stojí upřímně jen multikulti blázni a pomatenci, ale především ti, kterým režim královsky platí za svoje vlastní udržení u moci. Vysocí státní úředníci, policejní plukovníci, politická policie, zrádcovská „veřejnoprávní“ média, žoldnéřská armáda a odnárodnění novináři. Ti všichni stojí na opačné straně, než stojíme my - upřímní Češi a Moravané, stojící na straně samostatné, křesťanské a národní republiky. My se nemusíme obtěžovat a hlavně se zdržovat výkřiky bláznů zahalených do státní vlajky, nemusíme číst provolání defraudantů a dlužníků, mající národ jako zástěrku, nemusíme se účastnit akcí vlastenců z leknutí, kteří se jen vezou s módní vlnou protiimigrantské politiky.

My si jdeme za svým, my svůj vzor a velitele máme. My ho můžeme s klidem následovat a svojí ukázněnou a usilovnou prací budovat skutečnou národní politiku v naší republice. Je jen na nás funkcionářích, členech a příznivcích DSSS, abychom svými každodenními postoji, pevností svých názorů a svojí vůlí po změně dokázali obyvatelům této země, že změna je možná a že můžeme následovat své sousedy, kteří se postupně probírají z bruselské kocoviny.

Co se týče národních vůdců okolo, tak se nemáme zač stydět. My máme Vandase, předsedu DSSS – proti imigraci!

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS