Komentář: Svobodo, nemáš slovo
21. ledna 2018 Čtvrteční pořad na ČT1 Máte slovo (18.1.2018) se věnoval tzv. protikuřáckému zákonu a jeho případnému zmírnění. Za to bojují občané, aktivisté, někteří politici a dokonce i několik sympatizantů Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Ta se dlouhodobě vymezuje vůči tomuto zákonu, jakožto dalšímu z mnoha pokusů utahovat šrouby a ukrajovat salám svobody. Pokusme se zrekapitulovat to, co je tímto zákonem míněno a co nesmíme nechat usnout, vstřebat a přijmout. Jde o mnohé. O naše svobody.
Předně musím sdělit, že jsem celoživotní nekuřák. Zkoušel jsem to jako asi každý, ale nic mi to neříkalo, nechutnalo a jsem za to rád. Ale v žádném případě by mě nenapadlo někomu to zakazovat jen proto, že to nedělám já. Hospody, restaurace, špeluňky, bary, knajpy a tak dále. To vše jsou soukromé podniky, kde si sám majitel má určit, jaký sortiment se tam bude nabízet a zda si tam povolí kouření či nikoliv. Občanovi nevzniká jakákoli povinnost chodit do kuřáckých – tedy k tomu vymezených – podniků, když je nekuřákem.
Zákonodárci se ohánějí zdravím občanů, ale stát nesmí určovat životosprávu lidí. Nedělejme z lidí nesvéprávné děti. Kdo nechce kouřit, nechť do zakouřené hospody neleze. Jednoduchá věc, nikdo ho nenutí. Trh určí, do které restaurace kdo půjde, nebo ne. Ostatně, existovaly kuřácké i nekuřácké podniky. Je to na každém. Je to, jako by si někdo stěžoval, že byl v sado-maso salonu zmlácen. Tak tam holt nejdu, když to nechci. Ale to by nesměl být český stát, aby nevyužil každé záminky k okleštění svobod. Popravdě, nechtěl bych být v dnešní době podnikatelem či živnostníkem. Konkrétně hospodští investovali statisíce do odvětrávání, klimatizací (protože stát nařídil), do oddělených prostor (protože stát nařídil) a nyní veškeré tyto peníze přišly vniveč (protože stát nařídil).
Argumentace zdravím je směšná a falešná. Stejně tak výmluvy o vlivu na mládež. Kuřáci jsou vyhnáni před hospodu. Tam nastydnou a dostanou zápal plic. Tam je vidí děti jdoucí ze školy nebo na nákup. Lepší reklamu na cigarety nemohou dostat. A nejvtipnější je argument mnohých, že jim konečně nesmrdí od kouře prádlo. Ano, to je ten hlavní důvod. Nejsou načichlí. Tady se nehraje o žádné zdraví, ale o pocit jakési nadřazenosti militantních nekuřáků. Když nebudu chtít být cítit hnojem, tak přece nepůjdu do kravína. Selský rozum se opravdu z české politiky vytrácí mílovými kroky. Nebo argument, že děcka začínají kouřit v hospodách. Tomu může uvěřit jen naivka. Také jsem chodil do školy a mí vrstevníci, kteří s kouřením začali, tak to bylo v parku, za školou o přestávce nebo cestou ze školy. V restauraci rozhodně ne. Ale když už je tak stát dobrotivý ke zdraví svých obyvatel, ať tedy najde odvahu a tu odpornou drogu zakáže. Jinak to je vrchol pokrytectví. Nepotřebuji, aby mi stát určoval, co nesmím, protože je to škodlivé. Co zakáže příště? Tlusté maso, limonády? Ostatně i v tomto směru už se koná, viz pamlsková vyhláška, další nesmysl.
I já vítám, že po příchodu z restaurace nemám načichlé oblečení. Ale opravdu ať to elitáři nechají na mně, jestli půjdu do kuřáckého nebo nekuřáckého podniku. Opakuji, nejsem kuřák. Ale jsem zarytý demokrat a není mi nejlépe, když vidím, jak se postupně umlčují něčí svobody. Svoboda musí mít slovo.
Miroslav Konečný, předseda MO DSSS Slánsko