27. června 2014 Poslední dobou přibývá případů, kdy se pacienti, kteří si zavolali či jim bylo zavoláno pro rychlou záchrannou službu, své pomoci nedočkají. Namátkou jsem našel z veřejných zdrojů několik situací, kdy k těmto problémům došlo. Mnohé z nich skončily tím nejhorším možným způsobem.
 
Rodící ženu odmítli přijmout, neboť nemocnice hlásila stop stav. Žena tak musela rodit v sanitce, což je v tomto tisíciletí neuvěřitelná představa. I přes tuto neomluvitelnou nehoráznost nový život naštěstí vznikl.

Další případ nedokonalé zdravotnické péče už skončil smutně. Záchranná služba Plzeňského kraje naprosto selhala, když zdravotníci nedokázali v limitu dojet k 54letému Štefanu B., který v noci zkolaboval na velikonoční zábavě na Rokycansku. Muž, kterému vypovědělo srdce, ještě před příjezdem pomoci zemřel. K další tragédii došlo na radnici v Praze 9, kde zkolabovala devětasedmdesátiletá žena. Sanitka dorazila až za půl hodiny a stará paní mezitím zesnula.
 
Opět úmrtí znamenal pozdní příjezd záchranářů k muži v Mariánských Lázních v říjnu minulého roku. Údajně bez zjevné příčiny zemřela podle lékaře patnáctiletá dívka v Horní Suché na Karvinsku. Jak se však ukázalo, sanitka po prvním volání vůbec nepřijela. Rodiče zemřelé ve čtvrtek nejdříve bezvýsledně žádali na pohotovostní službě o příjezd sanitky a lékaře. Nedočkali se jí. Dále - v prostějovské restauraci jeden ze stálých hostů omdlel a nedočkal se příjezdu sanitky. Do rána zemřel.

Jistého Stefana S., muže německé národnosti, bolela hlava, měl zánět středního ucha. V sobotu už nemohl vstát z postele a měl vysokou horečku. Rychlá záchranná služba ale odmítla přijet. V neděli ráno otekl a sousedé volali o pomoc. Ta přijela po hodině a půl. Jenže muž hodinu předtím zemřel. Zatím poslední (a kdoví, kolik podobných případů ještě nekoluje na internetu) případ se odehrál před pár dny, kdy záchranáři skoro nepředali tři pacienty s mrtvicí, a třicetiletého muže se srdeční arytmií, a jezdili zmateně po Praze bezmála dvě hodiny. Lékaři se odvolávají na to, že jich je na ambulanci málo a zrušila se lůžka. Sanitky budou jezdit bez lékařů. Je jich málo a skončí jim přesčasy.

V kontrastu s těmito tragickými případy nejde nezmínit horlivé posílání vládních a armádních letadel pro zraněné z ukrajinských ulic z nedávných nepokojů v Kyjevě a dalších městech. Zde se mohli naši představitelé doslova přetrhnout, aby účastníci tzv. protestních majdanů byli přednostně ošetřeni a byla jim poskytnuta prvotřídní a rychlá péče, zatímco čeští občané umírají v zoufalém čekání na první pomoc.

Příčinu tohoto tragického stavu ale nehledejme v českých lékařích, kterých si vážím a jsem přesvědčen, že naprostá většina z nich jsou odborníci na svém místě. Původ je stejný jako v mnoha jiných oblastech, a sice finance.

Výdaje na zdravotnictví v ČR patří k nejnižším v celé Evropě a tři roky po sobě se bez ohledu na inflaci ještě snižují. Mladí a kvalifikovaní lékaři stále odcházejí za prací do zahraničí. Zdravotní pojišťovny ve spolupráci s ministerstvem připravují redukci počtu soukromých ambulantních lékařů a lékařská péče kvůli tomu bude hůře dostupná. Do České republiky přicházejí na „zkušenou“ doktoři, nebo někdy spíše ranhojiči z třetího světa. Tomu je potřeba zamezit. Řešením ale není zavádění či znovuzavádění poplatků ve zdravotnictví, vždyť z ústavy je jasně známo, že člověk má právo na bezplatné lékařské ošetření, samozřejmě s tím, že si celý život platí zdravotní pojištění.

Právě současní političtí představitelé si ale opět pohrávají s myšlenkou zavést platbu v nemocnici, jako např. finančník Babiš nebo sociálnědemokratický(!) senátor Štěch. Je vidět, že na své předvolební taháky rychle zapomněli a pokouší se opětovně zradit své voličstvo, tak jako po každých volbách.

Řešením je účelné nakládání s finančními prostředky, aby končily tam, kde mají, a nikoliv v kapsách papalášů nebo ředitelů pojišťoven, kteří se předhánějí ve zlatých padácích, nákupech luxusních vozů či stavbách soukromých přepychových domů.

Řešením je konečně starání se o normálního běžného občana a pacienta, kterým se může stát kdykoliv z nás. Kritika nemíří na řadové lékaře, ale na politické činitele posledních let, kteří jsou jednoznačnými viníky tohoto trestuhodného stavu. Je na místě zvednout varovný prst a vzpamatovat se. Jinak – zatím sarkasticky míněno – místo klasických sanitek budeme k nemocným rovnou posílat černé sanitky pohřební služby. Dělnická strana sociální spravedlnosti – za řádnou a náležitou zdravotní péči pro potřebné občany a pacienty.

Miroslav Konečný