19. září 2014 Problémem současného politického parlamentního spektra je vyprázdněnost jeho hesel, idejí a názorů. Pryč jsou doby začátku devadesátých let, kdy strany dávaly do schránek občanům dvojlisty A4 popsané jejich politickými tezemi a programovými body. Postupně se text zmenšoval, až se přešlo na hesla. Předpokládalo se, že už dál to jít nemůže. Ale může!

Strana velkouzenáře Babiše to dotáhla do dokonalosti. Na jakoukoliv palčivou komunální otázku odpovídají jednoduše v každém městě od Chebu až po Mosty u Jablunkova: Prostě to uděláme, prostě to sestavíme, prostě na to dohlídneme. Žádné cavyky, jak toho chtějí dosáhnout. A kdo by se z občanů nad tím náhodou zamyslel, tak tomu strčí do pusy koblihu anebo uzenku. A občánek má rázem po pochybách. Idea je idea. Ale buřt je buřt, panečku!

Hlavně, že novináři z redakcí měli tolik kritických slov na adresu Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), protože podle nich předkládá populistická řešení, která jsou legislativně nepodložená a jsou to pouhé výkřiky. Nyní tyto kavárenští povaleči mlčí. Rozhodně ti, kteří pracují v médiích, které vlastní miliardář Babiš. Člověk, který je ministrem financí, předsedou parlamentní strany a přesto o sobě prohlašuje, že není politikem a zcela transparentně naznačuje, že jestli ho něco nebaví, tak to je parlament, jeho debaty, jednání a vysedávaní tam. Jestliže vrcholný představitel státu považuje (jak jsem pochopil) parlament za žvanírnu, není to pohrdání základními pilíři republikánského zřízení naší země? No hlavně, že mnozí soudci považují DSSS za hrozbu státního systému. My nikdy nezpochybňovali institut parlamentu. Ale zase nemáme Babišovy miliardy. Babišův účelový slepenec chce ovládnout republiku, všechny její politické úrovně tím, že budou lidem hustit přes média a koblihu, že nejsou politici a proto je mohou volit, protože jsou „jiní“.  

V předvečer komunálních voleb se to může zdát neradostné, že zemi ovládají billboardy s jednoduchým řešením. Možná i s konečným řešením české politiky. Byznys a nepolitická politika se spojí v jedno.

My, představitelé národní opozice, nesmíme podlehnout pesimismu a frustraci, že bojujeme proti obrovi, proti kterému nemáme šanci. Ale my tu šanci máme. My máme něco, co Babišovci nemají – pevnost názorů, ideje a jsme stále mezi lidmi. Celebrity z tohoto hnutí vidí běžného občana pouze v televizi, jinak se s ním nestýkají. Dělničtí kandidáti mezi těmi lidmi jsou a každou myslitelnou chvíli přesvědčují své spoluobčany, aby nepodlehli pozlátku mocichtivého podnikatele či dalších zkorumpovaných parlamentních šíbrů.

Mnohokráte jsem to řekl a napsal, a zopakuji to znova, protože to si musí každý z nás uvědomit. Když je v republice nějaký problém, když se děje spoluobčanům křivda, kterou neřeší státní orgány, tak je to DSSS, která se občanů zastane. Není to ale tak, že bychom tam jen udělali mítink, rozdali propagační materiály a pak zase odjeli, plni nadšení, že budeme na Nově. Tak to rozhodně není. Ono po takovém mítinku následuje práce našich aktivistů ve městě a výsledkem je třeba založení místní organizace a zahájení skutečné politické práce. A to pro líné pašíky na těchto radnicích je ta největší rána.

Dvě hodiny DSSS na náměstí strpí, ale vzniklá místní dělnická organizace, to je problém. Najednou jim někdo začne koukat na prsty, přes které je pak ve volbách klepne. To je třeba příklad Duchcova, kde se místní aktivisté snaží o změnu místní politické mapy. Začali tam politicky pracovat. Skoro by se chtělo říci: Prostě začali pracovat. Ale zde to není prázdné slovo, za tím slovem se skrývá drobná, každodenní usilovná práce lidí, kteří neskrývají, že jsou politiky, naopak se snaží politice vrátit pravý smysl slova – správa obce ve prospěch všech slušných příslušníků obce. Ale není to samozřejmě jen Duchcov, jsou to i jiná města, kde naši aktivisté usilovně pracují na úspěchu. Ostrava, Větřní, Most, Krupka…o těchto místech se bude po komunálních volbách mluvit.   

Proto se nebojme jít do boje s kmotry, nepřizpůsobivými, velkopodnikateli a nepřátelskými radnicemi. Vytrvejme pevně na svých místech, nebojme se jasně a veřejně vystupovat, protože jestliže se něčeho naši nepřátelé bojí, tak je to statečnost a pohrdání nebezpečím pevné skupiny politiků, které si nekoupí ani nezastraší. Bude to možná déle trvat, než spoluobčané prohlédnou, ale o to bude náš úspěch větší a tento hliněný kolos se zhroutí o to rychleji a pohřbí ve svých troskách všechny kolaboranty a korupčníky.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS