Štěpánek (DSSS): nevyšetřené sestřelení a úloha USA

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS 22. srpna 2014 Uběhl již přes měsíc času od pádu malajsijského letadla na Ukrajině. Dosud se nic nevyšetřilo a viník nebyl určen,  což je velmi podezřelé. Již v prvních hodinách po pádu letadla to „bylo všem jasné“. Na letadlo stříleli tzv. separatisté anebo přímo regulérní ruská armáda. Samozvaná kyjevská vláda začala zlobně hrozit směrem k Moskvě a Američané prohlásili, že „vyšlou experty“.
 
Tady vyvstala otázka, jací experti to budou? Budou to ti samí experti, co v Kosovu, kde nahlédli do objeveného hromadného hrobu a hned řekli: oběťmi jsou Albánci, zavraždili ti a ti Srbové, tady jsou jejich adresy, běžte je zatknout? Anebo, jestli to budou ti samí experti co v Iráku „objevili“ chemické zbraně a na základě tohoto „expertního posudku“ byla zahájena americká agrese do této země? Že se nic poté nenašlo? To nic, účel by splněn. Protože kdyby to byli ti samí američtí „experti“, tak by se samozřejmě nic pravdivě a objektivně nevyšetřilo a viník by byl jasný: Moskva a tzv. separatisté.  Jenže je už dlouho ticho. Nikdo nevytáhl „zaručené informace se satelitními fotografiemi“.

Je to opravdu zvláštní. Vždyť Američané se chlubí nejvyspělejší výzvědnou satelitní technikou, která zjistí vše, i kdyby to mělo být pod zemí. Nezjistilo se nakonec, že to bylo jinak, že letadlo nesestřelili ti „zlí“, ale ti „hodní“? Hovořilo se také, že to mohli být dezertéři, kdo na letadlo střílel. Ale to už jsme u konspiračních teorií. Pochybuji, že kdyby to byli Rusové či jejich spojenci, že by Američané nezvedli tento klacek na Moskvu.
 
Jenže Washington si uvědomuje, že současné Rusko je velmoc, se kterou nemohou zacházet jako s afghánskými pastevci anebo se členskými státy EU. Dnešní Rusko pod vedením prezidenta Putina má dost odhodlání a sil odrazit každý provokační pokus Západu. Nejen proto, že má silnou armádu, ale také proto, že by se ruské obyvatelstvo chopilo zbraní a ukázalo by, že současné Rusko není pouze Chodorkovskij ve švýcarském doupěti anebo lesby z Pussy Riot, jak nám ho líčí provládní novináři.
 
Ono je také podivné, jak oslavně, ale nekonkrétně hovoří „česká“ média o úspěších ukrajinské armády na východě země. Vždy někdo ze samozvané kyjevské vlády prohlásí, že je otázkou času, kdy budou rebelové poraženi anebo že konec vojenských operací proti separatistům se počítá na dny. A do toho pravidelně probleskne zpráva o sestřelení moderních ukrajinských stíhaček. Ukrajinská armáda je především armádou dezertérů, kterou mnohdy podporují zločinecké bandy.

Je hlubokou chybou Kyjeva si myslet, že když zlomí odpor ruskojazyčných partyzánských skupin, tak v zemi nastane klid. Nejenom že mezi obyvatelstvem zůstane dost zbraní a útoky budou pokračovat, tak většina ruskojazyčných obyvatel této oblasti bude hledět na kyjevskou moc, reprezentovanou dosazenými vojáky, policisty či starosty nevraživě s nedůvěrou a moc této vlády bude v takovém regionu formální. Řešením je pouze rozsáhlá federalizace Ukrajiny, možná konfederace, kdy Kyjev nebude moci dělat svévolná rozhodnutí, aniž by nerespektoval vůli poloviny obyvatel země. Jinými slovy, musel by posílit pravomoci a národní sebeuvědomění regionů, což je v přímém rozporu s bruselským celoevropským odnárodňovacím snem. A moc bruselských protektorů by v Kyjevě byla o to menší. Těžko by východ Ukrajiny připustil ekonomické drancování ze strany amerických koncernů.

Současná kyjevská nevolená vláda, spolu s Bruselem a Washingtonem si tohle nebezpečí uvědomují, proto to ani nenavrhují. Přitom Američané rádi parcelují země, nařizují federace, konfederace, rozbíjejí a následně zakládají státy nové (např. Kosovo) a tady nic. Západ potřebuje v kyjevskou vládu v tomto složení, aby mu ochotně plnila příkazy. Dávno je zapomenut důvod, proč vypukla začátkem roku revolta na kyjevských ulicích. Moc oligarchů nebyla zlomena, o osudu země se rozhoduje jinde a ekonomická situace se blíží zmaru. Dnes na Ukrajině vládnou jiní oligarchové, ti „naši“, vždyť je schválila EU a USA. Lidé z lednových ulic jsou odstaveni, vykonali své a nyní mohou jít zpět. Už nejsou potřeba. Zatím. Však ona se zase nějaká barevná revoluce vyprovokuje.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS