13. srpna 2015 Současná uprchlická vlna pomalu, ale jistě, ohrožuje naší republiku. Nejděsivější na celé záležitosti je to, že tzv. česká vláda vůbec, ale vůbec, nehledá cesty, jak uprchlíkům zabránit vstupu na území státu, ale dělá všechno ve jménu tzv. integrace, což je skrytý plán na oslabení českého a moravského národa.

Největší starostí vlády je, kde budou přivandrovalci bydlet, jaké integrační programy jim připravíme a rozjela se lživá kampaň, že se těchto nájezdníků nemusíme bát. A to je to nejhorší, co na nás „naše“ vláda chystá.

Maďarská a bulharská vláda staví ploty, anglické noviny vyzývají vládu, aby na ostrahu podzemního vlakového tunelu vedoucího z Francie nasadila armádu, francouzské úřady nasazují speciální policejní jednotky k tunelu. A úřady ČR? Jestli se nasadí policisté, tak jedině proti demonstrantům, kteří odmítají příliv ekonomických uprchlíků a mají obavu o další osud republiky. Své by o tom mohli vyprávět účastníci mnoha demonstrací Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS).

Odnárodněná média dávají prostor zástupcům kulturní fronty, kteří ucítili příležitost kopnout si do ideje národního státu, kde si vládne na svém a po svém původní domácí obyvatelstvo. K nim se přidávají tzv. neziskovky, které se přímo třesou, až budou moci integrovat uprchlíky do našeho prostředí. Objevují se hloupé a lživé argumenty, že i my jsme přivandrovalci a když Čechoslováci prchali do ciziny před totalitou a terorem, tak jim hostitelské země umožnily pobyt.

První polovinou věty se nebudu ani zabývat, protože věnovat se době stěhování národů je bezpředmětné. Ale u druhé poloviny věty bych oněm mudrlantům, kavárenským tlachalům a liberálním blouznivcům rád sdělil, že všechny jimi zmiňované uprchlické vlny (1939, 1948, 1968) měly pro hostitelskou zemi úplně jiné následky než dnes. Předně, od Čechoslováků rozhodně nehrozilo, že se začnou vyhazovat do povětří ve vídeňském anebo v západoberlínském metru, či začnou vyhrožovat Rakušanům či Němcům terorem, když nepřistoupí na jejich požadavky ohledně práce, sociálních dávek či ubytování. Neobsazovali prázdné domy, neznásilňovali, neslučovali se do kriminálně – drogových gangů.

Drtivá většina těchto příchozích si chtěla najít v nových zemích práci a ani je nenapadlo parazitovat na tamním systému. Ano, v začátku jim byla poskytnuta pomoc, ale pak se prakticky všichni postavili na vlastní nohy a sžili se s novým prostředím. A také jich nebylo tolik, aby se ohrozila samotná existence toho či onoho hostitelského státu. Takže my, z českomoravského prostoru, nikomu nic nedlužíme.

Musíme vnímat uprchlíky jako hrozbu. Rozhodně nás nesmí obměkčit hollywoodsky podbarvené příběhy uprchlíků, které servírují prorežimní média. Obrázky malých dětí v táborech mající vzbudit soucit. Zde není pro soucit místo, protože si musíme uvědomit, že z těchto dětí by zde mohli vyrůst potencionální teroristé, kteří budou vraždit naše lidi.

Osobně je mě úplně lhostejné v jakých podmínkách tzv. uprchlíci žijí. Je mi srdečně jedno, jaké nemoci je tam ohrožují. Jen aby tyto nemoci neohrožovaly naše lidi. To jediné mě zajímá. Každý uprchlík musí u nás pocítit na každém kroku odmítnutí. Ani kapka vody a sousto jídla uprchlíkům. Když poznají, že zde nic nedostanou, pak odtáhnou. Kdyby toto udělala celá Evropa, tak nepřistane ani loď. Je to  možná kruté, ale nyní se hraje o samu existenci a podstatu našeho národního bytí. V budoucnu by to mohli být uprchlíci, kteří s námi nebudou mít soucit.

Základem je, aby výsostné vody států Evropy byly nedotknutelné, aby každé plavidlo, neplující po trasách pravidelných civilních spojů, bylo považováno za nepřátelské a bylo „vyprovozeno“ do  mezinárodních vod. Pak tento uprchlický byznys ztratí na síle. Základem je, aby žádný ekonomický uprchlík (tedy 99,9% všech uprchlíků) nevstoupil na evropskou pevninu. Současnou situaci způsobily Spojené státy a jeho blízkovýchodní spojenci, tak ať oni si uprchlíky vezmou. Jenže oni chtějí, aby si je vzala Evropa, protože to jen oslabí konkurenční potenciál evropského kontinentu.

DSSS byla první stranou, která upozornila na nebezpečí uprchlíků. Vzpomeňme na prorocká slova předsedy strany Vandase na brněnské prvomájové demonstraci roku 2009, kdy hovořil o uprchlické vlně tsunami a prorežimní policisté, prokurátor a soudkyně ho odsoudili k trestu. Podmíněnému, ale k  trestu za názor.

Uplynulo šest let a vlna tsunami naráží do hradeb Evropy. Národovci jsou na hradbách, ale musí také bránit bránu před vnitřními pomatenci, kteří ji chtějí otevřít. Čelíme různých halíkům, bělobrádkům a dalším. Ale na naší stranu se přidává čím dál tím víc lidí, kteří nejenom vidí, co nám hrozí (kriminální útoky v táboře v Bělé pod Bezdězem), ale také pozorují, kdo se uprchlíků zastává a kdo na nich chce vydělat. Zde mám na mysli lidskou hyenu uhlobarona Bakalu. Vedeme boj na dvou frontách, ale pokud se spojíme se všemi upřímnými Čechy, Moravany a Slezany, tak nebezpečí odrazíme a odrodilce politicky deportujeme na okraj společnosti do zapomnění a pohrdání.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS