20. dubna 2016 Parlamentní volby v Sýrii plně ukázaly dvojí metr Evropské unie (EU), ale i liberálů a kulturní fronty. Neustále se ohánějí a zaklínají pojmy jako je demokracie, svobodné volby či právo na sebeurčení, tak zároveň tyto pojmy dovedně ohýbají či přizpůsobují podle svých zájmů.

I když již několik let slyšíme, že syrský prezident Asad je diktátor, držící celou zemi v tyranii, tak tento „uzurpátor“ uspořádal parlamentní volby, které ovšem tzv. Západ neuznal a mj. proto, že volby se uskutečnily jen na 60 procentech neokupovaného syrského území. Tuto skutečnost také nadšeně přežvykovala „česká“ prorežimní média, která pohrdlivě hovořila o legitimnosti voleb.

Zkrátka a dobře, když se to nehodí, tak jsou volby nedemokratické a „neodpovídají evropským standardům“, ale až budou kupříkladu v Turecku parlamentní volby, tak určitě nikdo z Bruselu nebude mít výhrady a do Ankary svižně poletí blahopřání k demokratickým volbám. Jestli jsou nějaké volby právoplatné, jestli obyvatelstvo se s výsledky ztotožnilo, tak o tom rozhoduje Brusel či Washington, ale rozhodně to neurčuje skutečnost či pravda.

Prorežimní média nám samozřejmě nepodávají pravdivý obraz o současné Sýrii a dokonce cenzurují i cestopisné pořady, ve kterých byla vykreslena Sýrie jako tolerantní země, kde vedle sebe existují křesťanství s islámem. Musíme si uvědomit, že v Sýrii nezuří občanská válka, ale zákonná syrská vláda vede boj proti terorismu reprezentovaný teroristickými bandami, které EU a USA nazývají tzv. syrskou opozicí. Syrští občané moc dobře vědí, co se odehrává na území, které okupuje jak Islámský stát či další zločinecké organizace, a moc dobře vědí, že syrská armáda a vláda Bašára Asada jsou jedinou hrází před terorem, který by se rozlil po celé Sýrii. Proto syrští občané volí současné vládní představitele, protože si uvědomují, že záchrana země a obyvatel je důležitější než fakt, že v zemi nevycházejí opoziční noviny a v damašských kavárnách nemůže diskutovat nějaká „demokratická“ platforma…

Na druhou stranu, když má Brusel problémy s legitimností syrských voleb, tak by si měl zamést před svým prahem, a to velice velkým koštětem. Především však před prahem berlínským, protože nedávný čin německé vlády zcela poplival a znevážil svobodu slova, když vydala souhlas se stíháním německého satirika, který údajně znevážil tureckého prezidenta Erdogana. Pomiňme skutečnost, jestli zmiňovaná satira byla vkusná, jestli nebyla zbytečně vulgární, ale zaměřme se na fakt, jak německá vláda rychle až poníženě vyhověla tureckému prezidentovi a „obětovala“ svého občana na oltář ústupkům tureckému vydírání.

Jak se zachovala německá vláda vůči Turecku, to je chování podřízeného pašalíku směrem k osmanskému sultánovi. Kancléřka Merkelová se k dohodě s Tureckem upnula jako k jedinému možnému řešení uprchlické krize, kterou sama způsobila. Turecko Evropu vydírá, zvyšuje své miliardové požadavky a bruselská centrála tomu jen pasivně přihlíží a dělá vše proto, aby se Turecko stalo členem EU, i když samozřejmě nesplňuje mnohé požadavky, ať už z oblasti lidských práv, tak z oblasti hospodářské. Všechny členské státy musely přesně splnit přístupové kapitoly, ale pro Turecko to neplatí. Brusel si ale myslí, že Evropa potřebuje Turecko, a tak se použije onen dvojí metr.

Turecký prezident se cítí uražen, pískne do Berlína a už se připravuje trest. Zajímalo by mě, jak by Berlín reagoval na stížnost kupříkladu syrského prezidenta, který není terčem pouhé satiry, ale lží a účelových pomluv. Myslím si, že Berlínem by se rozhostilo ticho a nikdo by se nevydával k trestnímu stíhání.

Na uvedených případech syrských voleb a německého satirika je jasné, že pro EU jsou pojmy demokracie, lidská práva či svoboda slova prázdným pojmem, které využívá jen pro své zájmy, které jsou ale naprosto odlišné od zájmů Evropanů. Národy Evropy musí pozdvihnout své hlavy a pro záchranu kontinentu a národní identity odmítnout EU jako škodlivý multi-kulti projekt.

Jedinou budoucností našeho kontinentu je Evropa národů. Národů samostatných, národů spolupracujících a národů stojících na stráži u svých hranic k ochraně před vnějším nepřítelem.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS