17. května 2017 Cizinec s nožem se pokusil ubodat hosta v baru. Bitka cizinců na autobusovém nádraží. Rumunský výtržník s tyčí řádil v baru. Hromadná bitka Bulharů před ubytovnou. Rumun pobodal Moldavana. Rumunka s tuberkulózou. Ukrajinec se pokusil na ubytovně ubodat krajana. Opilý Bulhar se zbraní ohrožoval okolí. Toto jsou zprávy z Plzně a okolí od 22. dubna do 12. května tohoto roku o trestné činnosti cizinců, kteří pracují v montovnách na okraji města. Samozřejmě to nejsou všechny zaznamenané trestné činy, protože jednak mnohdy se to policie ani nedoví, a také popisovat všechny trestné činy páchané těmito „gastarbajtry“ by nemělo smysl.

Plzeň, jako průmyslové město, platí svým způsobem daň za současnou dobrou kondici ekonomiky, kdy do montoven, těchto novodobých chrámů liberálního kapitalismu, míří tisíce zahraničních pracovníků z těch nejchudších oblastí Evropy, a tím pádem jejich návyky jsou mnohdy odlišné od zvyklostí střední Evropy. To není povýšenost, ale prosté konstatování faktu. Tyto zahraniční dělníky k nám vozí tzv. pracovní agentury, které mají díky nekontrolovanému „dovozu“ lidí vynikající kšeft. Oni je sem dovezou, ubytují je v ubytovnách, které se rázem stanou centrem drobné kriminality a výtržností. O tom by mohli vyprávět obyvatelé plzeňských čtvrtí anebo vesnic, kde jsou tyto ubytovny.

Před časem si socialistický ministr vnitra Chovanec naháněl politické body a halasně vystoupil proti kriminalitě cizinců a samozřejmě sliboval nápravu. Ale všichni víme, že šlo jen o nahánění politických bodů a také se blížil sjezd ČSSD, kde si pan ministr chtěl udržet svojí pozici. Žádná pomoc státu postiženým lokalitám nebyla uskutečněna a mnozí čeští obyvatelé jsou vyděšenými a odevzdanými rukojmími zdivočelých zahraničních dělníků, kteří se na ubytovnách a hernách opíjejí a ohrožují okolí.

Ubytovny zahraničních dělníků jsou bezpečnostním rizikem a vředem na tváři města. Okolí těchto ubytoven je bez ochrany, neboť všichni víme, jak má policie mnohdy svázané ruce liberálními zákony, které dávají více práv přestupníkovi zákona než pořádku dbalému občanovi. Zde zcela selhal stát, jeho bezpečnostní a legislativní složky, které se spíše mnohdy zajímají o plnění bruselských direktiv než o blaho a práva občanů.

Prvním krokem by mělo být to, že pracovní agentury by přebíraly svoji odpovědnost za své pracovníky i v době pobytu, to znamená, platily by kvalitní ubytovny, ve kterých by mohly zajišťovat i bezpečnost na svůj náklad, a samozřejmě by všechny ty, kdo nedodržují předpisy a zákony, odvezly hned domů. Není možné, aby tyto agentury jen bohatly na přísunu pracovníků, ale rizika a problémy by se přehodily na stát a jeho obyvatele.

DSSS problém pracovních agentur pečlivě sleduje již několik let. Na rozdíl od ministra Chovance, který se „vzbudil“ až letos. Jako lídr kandidátky v Plzeňském kraji v parlamentních volbách 2013 jsem to na adresu pracovních agentur řekl jasně: „Okamžitě by to bylo iniciování zákonného zrušení všech pracovních agentur, které vedou pod sebou pracovníky, které je nabízejí firmám jako otroky na trhu, inkasují za ně plnou mzdu, jejíž podstatně menší část vyplácejí pracovníkům, kteří sice poctivě pracují, ale za plnou práci dostávají částečnou mzdu. Pracovní agentury pouze parazitují na současné nezaměstnanosti, a proto zde pro ně není místo."  

Mnozí namítají, že zahraniční dělníci zde musí být, protože nikdo na jejich místech nechce dělat a že oni pracují na pozicích, na kterých by Čech nepracoval. Jenže! Proč domácí pracovníci na těchto místech mnohdy nepracují? Rozhodně to není z důvodu, že by se jim ta práce příčila anebo by nechtěli dělat namáhavou práci. Jediným důvodem jsou nízké mzdy, které zahraniční koncerny nasazují, a za ně zde nemůže člověk vyžít a uživit děti. Zahraničním dělníkům na ubytovnách to stačí. Mají na alkohol a ještě mohou něco poslat domů. I když mnohé továrny dobře platí, tak agenturní zaměstnanec může pracovat více a déle než „normální“ zaměstnanec, který je chráněn zákony této republiky.

Pro tyto nadnárodní firmy je lepší zaměstnávat agenturní zaměstnance domácí či zahraniční. Je to pro ně zdroj zisku, který bohužel plyne jinam než ve prospěch obyvatel této země. Pracovní agentury škodí i našim lidem, kteří jsou u nich registrovaní. Nejlepší by bylo, kdyby pracovní agentury pouze hledaly a nabízely práci u konkrétních firem, ale každý zaměstnanec by byl u firmy zaměstnán sám za sebe, a ne prostřednictvím někoho, kdo bohatne na tom, že si bere část jeho mzdy.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS