18. července 2018 Nedávné schvalování nové vlády v parlamentu ukázalo naprostou vyprázdněnost a neideovost české politiky. To, co jsme viděli při projevech jednotlivých poslanců všech parlamentních stran, bylo obyčejné politikaření, které se nadřadilo nad skutečnou tvořivou politiku. Občan mohl jasně vidět, jak se zachází s jeho hlasy a také poznal, že jeho hlas propadl. Propadl do propasti nízkého stranictví, žvanění a utváření koalic založených na kšeftu a prebendách. Dnešní doba je jakýmsi vyvrcholením posledních bezmála třiceti let, které uběhly od listopadových změn roku 1989. Krize klasických politických stran dosáhla vrcholu, když volby vyhrálo hnutí stojící na jednom miliardáři a ostatní se ho pokoušejí zničit tím, že s ním chtějí do koalice.

Je velice nebezpečné mít takovou vládu v dnešních časech, kdy kontinent je ohrožován vlnami těch, kteří chtějí rozvrátit evropský řad v těch nejzákladnějších pilířích. V těchto časech potřebujeme vládu silnou. Nejenom silnou v parlamentní podpoře poslaneckých hlasů, ale podporovanou občany. Občané musí vědět, že je zde někdo, kdo na evropském fóru, v nepřátelském Bruselu, Berlíně či Paříži ochrání naší suverenitu a svrchovanost. A to dnešní vláda neudělá. Tato vláda není pronárodní, ale ani prorepubliková. Je to vláda dotační. V jejím čele stojí jeden z největších pobíračů evropských dotací, které přitékají k nám. Takže Babiš si  velice rozmyslí rozhněvat bruselskou centrálu, neboť by to mohlo znamenat utnutí penězovodu. A proto přece do politiky šel. Makať. Ale ne pro obyvatele této země, ale pro sebe.

Musíme si uvědomit, že vše toto mohlo být prvotním cílem započatým před mnoha lety v dávných dobách Občanského fóra. Vybudovat takovou atmosféru stranického systému, že se lidem tím pádem politika zprotiví, že nebudou vstupovat do politických stran, ale budou ztrácet zájem i volit. Tedy ztrácet zájem o základní právo občana v republikánském systému parlamentní demokracie. Věru hezký dárek a zjištění ke stoletému výročí založení Československa a vzniku novodobé parlamentní demokracie v naší kotlině.

Právě postupné znechucení praktické politiky řadovými občany způsobilo, že není rok, aby nevypukla nějaká ta aféra mající finanční podtext. Občan už to ani nesleduje, protože již předem ví, jak to všechno dopadne. Vyšetřování skončeno, zapomeňte! Toť prakticky totožný výsledek vyšetřovaní jednotlivých afér v republice, kde jsou namočeni politici všech úrovní.

V polistopadové éře prakticky všichni polici stojící před soudem se zodpovídali za finanční delikty, dopravní nehody atd. Nikdo z nich nestál před soudem za politické názory, za politickou práci a za příslušnost k určité straně. Ano, je tady jedna výjimka. A tou jsou funkcionáři Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), kteří se svým předsedou stáli před soudem za své politické projevy na veřejném shromáždění. Soud je potrestal za názory a projevy, které dnes z parlamentní tribuny plamenně pronášení politici ze ctihodných parlamentních stran, kteří se tehdy štítivě odtahovali od názorů DSSS.

Pokračuje trend propojování obchodu a politiky. Zprvu skrývaný a dnes jasně deklarovaný z premiérského křesla. Dnes máme předsedu vlády, který pohrdá parlamentním systémem. Parlament nazývá žvanírnou a představuje si ho jako jakousi hlasovací mašinu, poslušně schvalující jeho návrhy. Chce stát řídit jako firmu a podřizuje tomu vše. Ministry si vybírá ne podle jejich odborné erudice, ale podle toho, jak se mu hodí do jeho byznysu. Ministři mají prospívat Agrofertu a ne republice.

Správně mnozí namítnete, že Babišovo hnutí ANO bylo do parlamentu zvoleno legálně a po vůli občanů. Samozřejmě, že nezpochybňuji výsledky voleb jako salónní liberální demokraté, kteří vycházejí z kaváren vždy, když se jim volby nelíbí. Občané byli podrobeni obrovské mediální kampani a také v tomto hnutí spatřovali jakousi naději změny. Mnozí z těch, co volili ANO, ho volili proto, že se chtěli vymezit vůči etablovaným parlamentním stranám, které je po více než dvaceti letech zklamaly. Babiš je výtvorem polistopadového vývoje, kdy peníze byly nadřazeny nad ideologii a názor. Pravdu neměl ten, kdo přinesl více argumentů, ale ten kdo měl naditější tobolku. Babiš je jakýmsi obrazem v zrcadle, na který se dívají ostatní politické strany v parlamentu. Ony politické strany se dívají vlastně na sebe, na své skoro třicetileté dílo.

Jak z této situace ven? Předně neúnavně burcovat nespokojené a zklamané voliče (ale i nevoliče), aby se nevzdávali a šli volit. Nevzdávali se svého práva a zároveň síly, protože jejich hlas má stejnou váhu a platnost, jako hlas Babiše a jeho pohůnků. Čím více takových hlasů bude, tím bude Babiš slabší a bezmocnější. Nejenom ale on, také ostatní zkorumpované a politikářské strany v parlamentu. Rovnost hlasů si zatím nekoupil. Je nutné volit skutečnou opozici, která se nebojí převzít odpovědnost a zahájit práci na obnově republiky. Republika prosperuje ekonomicky, ale mravně strádá a není záruky, že v dnešní turbulentní době si udržíme svoji státnost a národní základ.

DSSS již patnáct let bojuje za nápravu a zlepšení situace v republice. Minulost nám dává za pravdu, že budoucnost je naše. Nacionalistů a všech pořádku a zákona dbalých občanů.

Jiří Štěpánek, výkonný místopředseda DSSS