28. března 2017 Při sledování různých diskuzí v prostoru internetu a sociálních sítí, ohledně současné vnitropolitické situace, často narážím na různé vzdechy a stesky přispěvatelů, že představitelé pronárodních stran nejsou ochotní se spojit a spolupracovat pro národ, že jim jde pouze o jejich ega a koryta.

Protože jsem předsedou dělnické strany, která bývá v této souvislosti často zmiňována, chtěl bych na toto reagovat a trochu objasnit můj pohled na současný stav.

Předně je nutné se ptát, co jsou to pronárodní strany. Jsou to různé facebookové skupiny, spolky, nikde neregistrované? Jsou to strany často o jednom člověku, o jejichž činnosti vypovídají jen výkřiky na sociálních sítích?

Jistě jste také zaregistrovali, že dnes se každý, kdo ještě před časem nevěděl, co to slovo znamená, prohlašuje za nacionalistu či vlastence. A vyrojilo se jich jak hub po dešti. Stačí se obvázat vlajkou, vykřikovat nesmysly a poukazovat právě na ony „samozvané vůdce“, kteří tak usilovně brání toužebnému spojení.

Když se podívám na uplynulou činnost DSSS, vždy jsme byli pro spolupráci s každým, kdo o tuto spolupráci projevil zájem, a s kým jsme nacházeli shodu v zásadních programových bodech. Bohužel, vždy jsme se nakonec dočkali podrazů, pomlouvání a špinění. S jedinou výjimkou, a tou byla spolupráce s národními socialisty v loňských krajských volbách v Ústeckém kraji. Upřímně říkám, že spolupracovat s podrazáky, psychopaty či pouličními klauny nebudu. Ať si o tom každý myslí, co chce. Raději sám než s někým, kdo myšlenku vlastenectví svým vystupováním dehonestuje.

A nyní se dostávám k onomu často zmiňovanému korytu. Přiznám se, že bych ho s radostí dopřál každému, kdo by po něm toužil. Za celou dobu mé činnosti v dělnické straně jsem nepobíral a nepobírám žádný plat, ani finanční odměny. Naopak, často ze svých peněz sponzoruji činnost strany, samozřejmě, v rámci mých možností. Jsem totiž normálně pracující člověk, který si vydělává jako osoba samostatně výdělečně činná. Moje politické aktivity mi nejednou zkomplikovaly jak profesní, tak soukromý život, Trestní stíhání, soudy, odsouzení za projev, nálepkování za extremistu, neonacistu atd. To obsahuje ono „výnosné“ koryto, na kterém tak usilovně, podle některých naivků, lpím.

Všech čestných a obětavých lidí, nacionalistů a vlastenců si opravdu vážím a věřím, že každý rozumný člověk pochopí, co jsem tímto příspěvkem chtěl sdělit.

Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS